Září 2015

Fresher's week aneb vítejte (zpět)

27. září 2015 v 22:55
K veliké radosti místních máme za sebou první (hlavní) část 'fresher's week', což je událost, která probíhá na všech britských univerzitách. Studenti se stěhují na koleje, účastní se úvodních sezení s informacemi ke kurzům a hlavně nakupují a slaví na oficiálních i soukromých party. Tento týden byl 'fresher's' na všech univerzitách v Leeds, ale protože na naší alma mater jsou tak trošku megalomani, z 'fresher's week' si udělali týdny dva a druhá část bude probíhat pro víkendu, spolu s regulérní výukou. Jak tedy 'fresher's' zatím vypadal?

Erasmus studenti jsou speciální, tedy měli jsme vlastní úvodní sezení...a zaplnili jsme dva přednáškové sály. Náplň sezení by se dala shrnout jako pozvání do mezinárodní kanceláře, která nás má na starost (budete-li mít problém s rozvrhem; bude-li vám smutno; budete-li mít jakýkoliv problém; nebudete mít problém, ale budete si chtít jen tak popovídat...) - přijďte, jsme tu pro vás, rádi vás uvidíme. Bylo moc fajn to slyšet :-) Také nám byly rozdány oficiální mikiny zahraničních studentů (červené) a plánovací diáře. S mikinami je to docela zábava - každé skupina na univerzitě má svoji barvu (šedá - regulérní studenti, tyrkysová - zaměstnanci centra pro studenty, fialová - 'student ambassadors',...), takže se dá dobře poznat, kdo kam patří.



Zajímavých akcí byla spousta, ale zvlášť dobrá mi přišla tzv. mezinárodní pošta, kde jsme jako mezinárodní studenti mohli nad hrnkem kávy či čaje napsat pohled domů - známku hradí naše 'student union', která zastupuje všechny studenty naší univerzity a mimo jiné organizuje celé 'fresher's'.

Speciální událostí byl tzv. Fresher's Fair, který se konal v Headingley, (starší a hezčí část kampusu). Hned u vstupu byl stánek poradního centra naší univerzity, jehož tým rozdával tzv. student essentials - toaleťák, kapesníky a kondomy. V rozlehlé hale pak byly desítky stánků, které někdy za kontaktní údaje, ale často jen tak nabízely muffiny, pizzu, propisky, další kondomy a vůbec spoustu věcí. Část stánků byla od místních firem (pizza rozvážka, kafe), ale většina patřila 'societies', což jsou de facto spolky fungující v rámci univerzity. Víc než polovina je zaměřená na sport, ale máme třeba i 'society' Harryho Pottera (Pána prstenů bohužel ne...). Každopádně díky 'Fresher's Fair' mám teď dost propisek na celý semestr ;-)

Celý týden vyvrcholil v sobotu výletem do Yorku, kam jsme jako mezinárodní studenti mohli jet zadarmo. York je úžasné a staré město (založeno 71 po Kristu), které kromě římské nadvlády zažilo i Vikingy a samozřejmě Normany - a všichni zde zanechali své stopy. Většina centra, ohraničeného hradbami, je vyhrazena turistům, kterých sem ročně přijede asi 7.5 milionu, což z Yorku dělá druhé nejnavštěvovanější město Británie. Původně jsem náš výlet chtěla strávit chozením po památkách (a několik jsem navštívila), ale nejvíc mě dostaly místní obchody. Značky, které jsem v Čechách nikdy neviděla, velmi milá obsluha (která mě s radostí zvala dovnitř, i když jsem říkala, že se jdu jen podívat) a úžasně elegantní klobouky a šaty. Prostě sen :-) Neméně úchvatné byly i obchody s jídlem - malé pekárničky, kavárny, všechno místní produkty (na náměstí probíhal festival yorkshirského jídla). Nakonec jsem neodolala a zašla do jednoho z 'tearooms' - něco jako naše kavárna, ale podávají především čaj, zákusky (cakes) a sendviče. Vše odkazuje na tradici britského 'afternoon tea', který prý založila 7.vévodkyně z Bedfordu. Nejvyhlášenější 'tearoom' je Bettys Café Tea Room, u kterého stála fronta kolem poloviny bloku.


Sečteno, podtrženo - 'fresher's' je skvělá akce. Doufám, že jeho druhá polovina bude stejně dobrá, jako ta první :-)

První postřehy

24. září 2015 v 12:39
Jak jsem zmiňovala v úvodním článku, první dny mého pobytu v Anglii byly naplněny vybavováním bytu. Naštěstí jsem nemusela kupovat hrnce nebo pánve, protože ty nám zbyly po předchozích obyvatelích, takže jsem se poměrně rychle zásobila levným nádobím, peřinou a dalšími nezbytnostmi. Kromě toho jsem volných dnů využívala k procházkám po centru a pozorováním místních - tady jsou některé z mých prvních postřehů:

  • Přechody. Jsou vesměs ignorovány. Je pravdou, že se vyskytují jen na velmi málo místech, ale ani tam, kde jsou, nejsou příliš využívány. Teoreticky fungují tak, že člověk zmáčkne tlačítko, počká několik vteřin, rozsvítí se zelená a on přejde. V praxi každý přechází kdy a kde uzná za vhodné. Přechody vypadají dost specificky - foto níže.


  • Architektura. Velmi odlišná od Prahy. Hend u centra je velké množství malých, jednopatrových domků, paneláků je zde málo, mrakodrapů také - výjimkami jsou soukromé koleje. Nejsou zde klasické činžáky jako v jiných evropských velkoměstech (Leeds má cca 800.000 obyvatel), starší cihlové domy v centru se prolínají s moderní zástavbou a nové stavby dále vznikají - staví se byty, hotely, nákupní centra a další budova našeho kampusu, všechno v úplném centru města.
  • Obchody. Zdá se mi, že význam obchodů v Leedsu daleko převyšuje jeho rozlohu. Centrum města tvoří velmi rozsáhlá obchodní čtvrť, ve které je záplava nejrůznějších obchodních středisek. Nejslavnější z nich je tzv. Victoria Quarter, který byl postaven na počátku 20. století a získal několik cen, dnes se v něm nalézají ty nejdražší značky (které jsem většinou v Čechách nikdy neviděla). Pokud někdy Leeds navštívíte, nechoďte nakupovat o víkendu - vypadá to, jako kdyby se půl Yorkshiru (kraj, ve kterém leží Leeds) rozhodlo nakupovat, v obchodech je hlava na hlavě a fronty před kabinkami neodradí jen ty nejnadšenější zákazníky.
  • Studenti. Leeds je univerzitní město. Jsou zde 4 univerzity a několik tzv. college, celkem prý asi 200.000 studentů. Nevím, jak to bude vypadat během semestru, ale momentálně se zdá, že všichni se rozhodli vyrazit na nákupy a vybavit své byty a pokoje na kolejích - v každém obchodě jsou zvláštní oddělení s levnými peřinami a polštáři, ramínky, věcmi do koupelny a nádobím, ty nejlevnější beznadějně vyprodané. Na každém kroku potkávám páry, skupiny kamarádů či rodiče s dětmi, kteří vláčí tašky s logy všech velkých obchodních domů, ze kterých vykukují ručníky a držáky od hrnců.
  • Městská doprava. Ano, slyšela jsem, že je nepoužitelná, ale to jsem ještě nevěděla, jak moc. Jízdní řády neexistují. Mapu tras jednotlivých autobusů se mi ještě taky nepodařilo získat. Ve městě operuje několik komerčních společností, které provozují různé linky s vlastními tarify. Teoreticky si člověk může koupit kartu, která mu zajistí cestování po celém West Yorkshire, ale je hodně drahá. A když už se rozhodnete MHD využít, dejte si pozor - autobus nezastaví, pokud mu ze zastávky nezamáváte (nebo někdo nezmáčkne tlačítko vevnitř).
  • Lidé. Velmi mě fascinuje mix národností, které tu potkávám. Spousta žen se závoji - většinou elegantní a upravené, pracují v obchodních centrech jako kosmetičky či prodavačky. Množství mužů s turbany, někteří jsou velmi stylově a luxusně oblečení - vítězí Ind ve skvěle padnoucím šedém obleku s tyrkysově modrým turbanem. A samozřejmě i množství Asiatů. Do mixu oblečení ale přispívají i sami Britové (či spíš Britky) - čím dál víc si uvědomuji, jak moc konzervativní v Čechách jsme.

Jedno z nejkrásnějších míst Leeds - nábřeží řeky Aire.


Odlet

24. září 2015 v 1:15
Stejně jako mnoho studentů jsem se i já rozhodla vyjet na výměnný pobyt Erasmus. Po několika měsících zařizování a příprav (popis v některém z příštích článků) jsem konečně nastoupila do letadla směr Leeds a vydala se vstříc dobrodružství.

Těsně před odletem jsem se potkala s další Češkou, která jela studovat na stejnou školu jako já (Leeds-Beckett University). Spolu jsme měly objednanou tzv. Meet & Greet Service, kterou nabízí zahraniční oddělení naší nové univerzity - v praxi to znamenalo, že v letištní hale stál stánek, kolem kterého byla skupina tzv. international student ambassadors. Ti nás přivítali, dali nám balíčky s různými letáky a mapami města a doporučili nám, kam si máme dojít nakoupit. Také nám pohlídali kufry, zatímco my jsme si daly první kafe v Británii - po nedospalých dnech plných příprav to bylo potřeba.

Potom nám jedna z "ambassadors" objednala taxi, které nás zavezlo do našeho nového domova. Z letiště to byla asi půl hodina cesty, během které už jsem se stačila nadchnout pro Anglii - silnici lemovaly krásné starobylé vily, částečně ukryté v zahradách s úžasnými trávníky. Zeleň byla všude - i mezi maličkými řadovými domky, každý měl svou upravenou předzahrádku. K mému nadšení přispívalo i počasí - nejenže nepršelo, ale dokonce bylo stejně teplo jako v Praze.
Po příjezdu na koleje nás čekalo další příjemné překvapení - na každém pokoji byl uvítací balíček s čajem, kávou, mlíčky, hrnekem a ruličkou toaleťáku. Docela praktické ;-) Odpoledne jsme strávily nákupy a vybavováním bytů, v čemž jsme pokračovaly po zbytek týdne.